Hledáme venku, ale leží uvnitř nás

18. září 2025 – Čas čtení: 4 minuty

Úvod – pohádka jako zrcadlo

Možná znáte Werichovu pohádku o muži, který hledal poklad po celém širém světě. Putoval, bloudil, zkoušel všechno možné – a přitom měl ten poklad zakopaný doma na vlastní zahradě. Takto často vypadá i náš život. Hledáme odpovědi venku: v práci, ve vztazích, v knihách, u autorit. A přitom to nejcennější, co hledáme, nosíme celou dobu v sobě.

Naše slabina jako dar

Rakouský psycholog Alfred Adler, žák Freuda a kolega Junga, řekl: „Náš mindrák je náš motor.“ To, co nás tíží a obtěžuje, se může stát naším největším zdrojem síly a inspirace. V tom je obrovský paradox růstu – slabina, kterou chceme skrýt, se může proměnit v dar, pokud ji zpracujeme. To, co nám dlouho nejde a navíc třeba neuvěřitelně toporně a klopotně – je jen plán, jak docílit bravury, mistrovství!

Potřeba projektivních nástrojů

Knihy jsou inspirativní, ale často nestačí. Dokazuje to i jejich počet na téma osobního růstu – každý cítí, že tomu něco chybí, tak to zkusí napsat po svém... Ale. To ale se možná jmenuje: pokoušíme se uchopit mentálně něco, co je ve skutečnosti komplexní – včetně emocí, vnímání, intuice, nevědomých složek atd. Zkrátka se ukazuje, že potřebujeme nástroje, které nám umožní nahlédnout „za roh“ či „dovnitř“. I psychologie používá projektivní metody: Rorschachovy testy skvrn, barevné typologie nebo testování MBTI. Ale existuje jeden nástroj, který má čtyřtisíce let tradice a neomezený potenciál: astrologie.

Astrologie jako mapa života

Astrologii primárně nevnímám jako předpovídání budoucnosti. Vnímám ji jako mapu života – symbolický obraz našeho vnitřního nastavení. A nejen našeho nastavení, ale i naší sounáležitosti s CELKEM! Radix, tedy horoskop narození, je jako sešit dítěte, kde jsou na začátku tužkou a pravítkem neznatelně nalinkované čáry. Pomáhají psát rovně – ale časem je dítě nepotřebuje. Stejně tak nám horoskop pomáhá pochopit vlastní vzorce, omezení a možnosti. A cílem není stát se jejich otrokem, ale mapu postupně opustit a naučit se naslouchat svému vnitřnímu vedení.

Smysl a omezenost našeho vnímání

Naše smysly jsou přirozeně omezené: oko vidí jen určité spektrum světla, ucho slyší jen určité frekvence. Ego také pracuje jen v určitém rámci. Mapa života nám ale ukazuje, že jsme součástí něčeho většího, že život má smysl – i když z pohledu našeho omezeného já vypadá někdy chaoticky.

Cíl: opustit mapu

Cílem práce s mapou života není uvěznit se v symbolech a předpovědích. Je to podobné jako s oním nalinkovaným sešitem – pomáhá nám, ale nakonec ho nepotřebujeme. To podstatné je naučit se znovu slyšet hlas svého srdce a intuice. To je vedení, o kterém mluvili mystici i moderní psychologie. A nemusí to být nic „mystického“ – stačí se znovu naučit naslouchat sám sobě!

Pokud vás článek zaujal, zanechte mi svůj e-mail a pošlu vám podrobnosti o připravovaném semináři.